6. Nevstupovat do scének

Šesté pravidlo BDSM akcí praví: „S výjimkou použití obecně platné stopky není bez předchozí domluvy nebo výslovného souhlasu účastníků dovoleno komukoliv vstupovat do scének a akcí ostatních účastníků, a to ani slovem ani činem. V případě, že se zapojíte, dbejte pokynů účastníků a respektujte jejich hranice i zvyklosti.„ Je na čase si tohle pravidlo asi zopakovat a pořádně si ho vysvětlit. A

Respekt k divnostem

Každý, opravdu každý z nás má své divnůstky, libůstky, specifika, návyky. To, co si neseme celý život a nikdy nám to nepřišlo zvláštní, protože je to naše přirozenost nebo hluboce zakořeněný osobní zvyk. Některé divnosti jsou roztomilé, jiné na zabití a samozřejmě ano, některé divnosti nejsou ani slučitelné s běžným životem. Ale my si tvoříme

Zkušení stojí za pozornost

Chování lidí, jejich motivy, emoce a zejména pak jejich vzájemný střet při intimní interakci je velmi složitá věc. Vůbec si nehodlám nalhávat, že bych byla nějaký za slovo vzatý profík, který lidem rozumí. To jen určitá dávka empatie mi občas umožní zauvažovat nad tím, co se kolem děje s určitým vhledem. A jako postarší dáma vlastně

Odmítání a „ne“, jako součást prožitku

Na BDSMlife.cz  po delší době někdo oživil diskusi o STOPce, a já zase po dlouhé době nestačím zírat, kolik je nejasností ve věcech, které jsem brala za samozřejmé základy. A samozřejmě začnu tím, co mě dráždí nejvíce – že i po nějakých 13-15 letech, co průřezem prakticky celá česká BDSM scéna používá moje pravidla srazů,

Ty první

Každá půlnoční debata v klubu, na dílně, nebo kdekoliv, kde se sejdou otevření lidé přináší nové poznatky a ta poslední mě přiměla zamyslet se nad jedním takovým klišé, které zřejmě až takové klišé není. „Nejdřív uspokojím partnerku.“ je názor, který si v diskusi hájili všichni přítomní muži, ženy se rozdělily na dva tábory. Některé spokojené

RED FLAG: absence hranic

Text volně navazuje na infografiku o red flags u submisivů, tedy o varovných signálech pro dominanty, kterou zpracovala a zveřejnila Zdeňka Pospíšilová. Jedním z bodů, které ve zmíněné infografice uvádí, je absence vlastních hranic. Varovným signálem je, když spodek tvrdí, že je možné si s ním dělat, cokoliv chcete. Stanovení hranic je velký problém. Stále

Bez citů

V první řadě je třeba napsat, že neexistuje žádné správné BDSM. Je spousta možností, jak věci prožívat, ke komu je cítit a nebo naopak necítit, nebo mít zcela jinou motivaci proč zrovna děláte to, co děláte. Na svých přednáškách a workshopech se snažím lidem vysvětlit, že je důležité najít při práci se subjektem „klíčovou emoci“.

Telecí nápady

Blbé nápady má asi každý z nás. Někdo častěji, někdo skoro vůbec. Průpovídkou o „telecím“ nápadu začíná spousta úžasných historek, které se následně vypráví nad skleničkou v klubu a všichni se skvěle baví. Občas. Občas zůstane telecí nápad prostě jen telecím nápadem. Nejsem úplně člověk, který by se bál do něčeho pustit po hlavě. Pud

Dívat se nestačí

Nemálo lidí, kteří se aktuálně pohybují v BDSM „komunitě“ trpí žalostným nedostatkem reálných praktických a především osobních zkušeností, což je v pořádku. Co v pořádku není je nulový zájem to změnit aniž by museli sami opakovat již dávno stokrát prožité chyby. A přitom stačí dívat se kolem sebe. Vizuální stimulace při soukromých aktivitách je fajn

Vidět potenciál

V prostředí BDSM scény jsou dominanti (samozřejmě ne vždy, ale častěji než by se nám, subinkám, líbilo) spíš rozkošná a zábavná zvířátka zralá tak akorát na pár facek. Když ženská hledá toho „pravého a skutečného“ dominanta, je celkem rychle v koncích. Ale není důvod si zoufat, dámy. Stačí vidět v mužích potenciál. Ženy prostě z