Přiznávám bez mučení. Motání základních pojmů mě prostě prudí hned z několika důvodů. A ne, není to má vyhlášená OCD porucha, která mě nutí mít seřazené kolíčky na prádlo podle barvy a občas přerovnat pár kousků zboží v regálu. Je to proto, že škatulky nejsou dobrá věc, natož když jsou špatně popsané. 

Ujasněte si, kdo je kdo

Nejčastěji rozšířeným omylem ve světě BDSM škatulek je, že dominantní jedinec je automaticky sadista a naopak submisiv musí být masochista. Nejenže to tak není, ale může to vést k velkému informačnímu nedorozumění například při domlouvání společné akce, seznamování, ale i v psané komunikaci. Vřele tedy doporučuji soustředit se při komunikaci na co nejrychlejší pochopení toho, co se vám snaží protějšek sdělit. A tím nemyslím, že na něj bafnete „Jsi dom nebo sub?“. 

Sadistické potvory
Ony to nejsou ani subinky, to jsou kolikrát prostě takové malé roztomilé potvůrky, které baví protějšky týrat a považují to za zábavné. Nejsou dominantní a pokud si s nimi domluvíte schůzku, asi úplně neočekávejte, že na ni přijdou vystajlované v duchu porno-domin. Nejspíš přijde usměvavá slečna s poťouchlým výrazem, která vás následně rozpustile zmasakruje tak, že nebudete vůbec chápat, která bije. Ale pozor, v seznamce na ni opravdu nenarazíte v rubrice „dominantní ženy“. 

Dominantní masochisté 
Častěji to vídám u mužů a trans osob, ale co si budeme povídat, ony takové to komandování během akčnění mají docela vžité i subinky a subíci. Nejčastěji jsou tyto osoby maskované právě škatulkou sumbisivní. Jenže běda vám, jestli takovou osůbku špatně posadíte, zmuchláte jí outfit, trefíte se moc nízko, nebo moc vysoko, moc velkou nebo malou silou, nedodržíte postup, a nebo zapomenete, že ona má v rámci aftercare přece ráda pepsi a ne cocacolu. Sjede vás za špatný výkon tak, že máte chuť říct: „Omlouvá se, madam, já už to nikdy neudělám.“ a až po tom, co s poklonkou odběhnete pro colu si to uvědomíte a v duchu řeknete něco jako: „Počkat, co blbnu, já jsem přede déčko a mám tomu velet…“ Kdepak, dominantní masochisté vás vždy budou umět řídit tak, abyste jim způsobili přesně tu bolest, kterou chtějí a jak chtějí. S tím můžete bojovat jak chcete, ale nakonec stejně zjistíte, že to byli ti malí zpropadení spodci, kdo rozhodoval o tom, na co vy máte náladu. 

Čistí sadomasochisté
S nimi se člověk domluví racionálně, věcně a nepotřebuje takové ty tanečky kolem. Nepotřebuje rozklíčovat, jak co myslí, nepotřebujete je lámat, ovládat, naladit hrou na zlobivou holčičku… Tihle lidé zpravidla naprosto přesně vědí co chtějí, o to si řeknou, a to následně s vámi taky prožijí. Jenže jsme zpět u škatulek. Pokud hledáte čistě výprask, tak nehledejte submisiva, co vám chce sloužit. Hledejte prostě kluka, co si chce nechat nařezat. Nic víc a nic méně. Nepleťte si například lásku k výpraskům s dominancí či submisivitou. Když si na lekci pozvete čistého masochistu, tak taneček s anopáníkováním s nadšením tančit nebude.

Čistí dominanti/submisivové
A tady to máme zase naopak. Lidé, kteří žijí pro svou roli a opravdu to není pouhý zastírací manévr pro sex nebo SM akci. Lidé, kteří ctí své vlastní hodnoty a přístup k partnerovi tělem i duší. Ačkoliv v tomto případě spíše tou duší, než tělem. Takového člověka neokouzlíte otřepanými narážkami na to, jak dostanou pětadvacet na holou. Nene. Tito lidé mají jistou dávku vrozené elegance a hrdosti, a to v obou rolích. A už asi nemusím vysvětlovat, že u této skupiny lidí není radno očekávat akci bez „předehry“.

Roleplay fetish
Ha. A teď vám to ještě zamotám. Co když ten člověk vůbec není ani na bolest, ale ani na dominanci? Co když jen rád prožívá nějakou roli v rámci scénky, ke které sice patří třeba dostat naplácáno, ale vůbec to nedělá kvůli bolesti? Anglická škola, sestřička v ordinaci, nebo sekretářka. 

No a to vám do toho nemotám zvířátka, klasické fetiše a… a vůbec!

Co tím chci říct?

Ne, nehledejte se v dalších/nových/jiných/přesnějších škatulkách. Uvědomte si, že kombinací a různých přístupů k věci je prostě hrozně moc. Není nijak neobvyklé, že na vás škatulka (ať už D/s nebo SM) sedět nebude. Ale, prosím, nepoužívejte špatné názvy a nějaké generalizující pojmy. Vnímejte, jak to ten druhý, třetí a každý další má nastavené a používejte k popisu výrazy, které nepovedou k ještě větším zmatkům. 

Základem komunikace a porozumění je právě používání pojmů, kterým obě strany rozumí, které jsou jasné a které nebudou vyvolávat pocit, že je s někým něco špatně. Typické je to v začátcích…

Řekněme, že jsem nezkušená mladá dívka, která teprve objevuje co a jak. A první s čím se potká je otázka: „Jsi sub či dom?“ A protože tak nějak tuším, že je mi vlastní podřízená role, odpovím, že sub. A následně si vyslechnu, co „správná subinka“ musí a nesmí. Že vydrží výprask, že podrží i kamarádům, že se musí nechat fackovat, že nesmí nikdy mluvit jako první nebo co já vím co ještě všechno. A protože netuším, tak jsou vlastně jen 3 přirozené reakce, přičemž bych si vsadila na použití jedné ze dvou. Buď to přijmu a nebudu se cítit komfortně, ale s vědomím, že „je to tak přece správně a já přece jsem subinka“ začnu přejímat mylnou náplň pojmu subinka tak, jak mi ho někdo představí. Nebo si řeknu, „aha, tak to já tedy asi nejsem subinka“ a absolutně ztratím zájem nějak dál prozkoumávat tuto část svého života, aniž bych měla možnost poznat, že dotyčný nemluvil o submisivitě ale o masochizmu (nebo vlastní honičské představě děvky). Samozřejmě je tu nějaká ta nenulová množina případů, kdy mi to sedne a prostě to tak opravdu mám. Ale možnost se hned na začátku ozvat a ohradit se, že ten výraz znamená něco jiného, to zvládne (zejména u submisivů) jen málokterý začátečník/nováček. 

Pojmy jsou důležité a je třeba jim rozumět. A dokonce jsem přesvědčená o tom, že jim i většina lidí rozumí. Problém v tom, že automaticky předpokládáme, že dominant je i sadista, že každý, kdo má rád výprasky je má rád tak, jak je dělám já a protože někdo někoho mlátí, tak je dominant (z toho rostu asi nejvíc). Že projektujeme své nastavení přání a možnosti do protějšku a pak se divíme, když je nešťastný, odmítá nás, nebo se s námi hádá. 

Ve zkratce

Každý by měl znát základní pojmy. Používejte je správně a nemotejte je dohromady. KOMUNIKUJTE A NASLOUCHEJTE, co se skutečně snaží protistrana pomocí těchto pojmů vysvětlit.